Riziko vzniku onemocnění souvisejících s obezitou závisí také na rozložení tukové tkáně,

stoupá při zvyšování obsahu tuku v oblasti břicha.

 

     Měření obvodu pasu je dalším ukazatelem, který pomůže odhalit riziko onemocnění:  

     Otylost je laickou ale i medicínskou veřejností zpravidla bagatelizována a podceňována, přitom se nejedná jenom o individuální problém jednotlivce, jenž se vzdálil estetickým ideálům společnosti.

 

   

Zdravotní rizika obezity

     Závisí na typu a stupni obezity.

     Otylí jsou ohroženi zejména získáním různých plíživě progredujících metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, dále opotřebením pohybového aparátu, chrupavek  kloubů a páteře a prokázalo se zvýšené riziko vzniku některých zhoubných nádorových onemocnění.

      Mezi nejčastější nemoci obézních patří vysoký krevní tlak - hypertenze ( optimální je považován do 130/80 mm Hg) a cukrovka - diabetes mellitus, kterou dnes trpí v EU přes 25 milionů lidí (v ČR asi 800 000) a v ohrožení cukrovkou je až 60 milionů lidí.      

      

Obezita prokazatelně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu.

          Udává se, že obezita je po kouření druhou nejčastější příčinou úmrtí a že přejídání už zabilo více lidí než všechny válečné konflikty dohromady.

          Ekonomické náklady na léčbu obezity a její důsledků lze obtížně vyčíslit, ale jenom samotná léčba komplikací cukrovky představuje až 10% celkových výdajů na zdravotní péči.

          Přitom k podstatnému snížení zdravotních rizik by dostačoval dlouhodobý pokles hmotnosti o cca 10 - 15kg.

 

          Pandemie obezity a její závažné zdravotní komplikace z ní činí globální problém. Epidemický celosvětový výskyt obezity je způsoben mnoha faktory. Podle odhadů z roku 1995 bylo celosvětově obézních kolem 200 milionů lidí a v roce 2000 byl odhad až 300 milionů.

 

Obezita je českou pandemií, trpí jí 1,5 miliónu Čechů (z tisku 6.10.2009)

          V České republice už je 1,5 miliónu obézních lidí, což je 23 procent dospělé populace a rok od roku jich stále přibývá. Dalších 30 procent má nadváhu, tedy zhruba 2 700 000 lidí. Za posledních pět let počet lidí s obezitou a nadváhou stoupl  o 450 tisíc.

 

Normální hmotnost má:
do 35 let                   40% mužů a 56% žen  
od 35 - 45 let           29% mužů a 31% žen
od 45 - 55 let           19% mužů a 15% žen
od 55 - 65 let           14% mužů a 7% žen

 

           „To jsou katastrofální čísla. Obezita je novodobá pandemie,“ řekl Právu docent Vojtěch Hainer, předseda České obezitologické společnosti.  „Jestliže nebudou přijata zásadní léčebná a preventivní opatření, stanou se obezita  a přidružená metabolická onemocnění během několika let ekonomicky i zdravotnicky neřešitelným problémem.“

          Podle Petra Suchardy, primáře III. interny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, obezita zkracuje očekávanou délku života o 12 až 15 let. Přestože se velmi pokročilo v léčbě obezity, stále zaostává zejména její prevence.

          Jak uvedl člen uvedené společnosti a chirurg Martin Fried, v ČR je více než 200 tisíc těžce obézních pacientů, kteří mají obezitu třetího stupně a dalších půl miliónu má obezitu druhého stupně. „Průměrné roční náklady na léčbu takového pacienta dosahují 115 tisíc korun.“

 

 Až 70 % je v genech

          Docent Hainer soudí, že obezita je ze 40 až 70 procent dána geneticky. Kdo je v dětství obézní, zpravidla z ní nevyroste. A v ČR už je 17 procent dětí, které mají obezitu a nadváhu.  

          „Snížit výskyt obezity znamená změnu životního stylu. Podílet se na ní musí rodina, škola  i společnost,“ tvrdí doktorka Dana Müllerová, obezitoložka z Fakultní nemocnice Plzeň.

          Evropská unie chce do roku 2015 zvrátit prostředí tak, aby nedávalo podnět  k obezitě. Tedy změnit stravovací zvyklosti, upozorňování občanů na tuky a cukry na obalech potravin atd.

 

Energetický příjem

          Platí, že jeho výše se stanovuje nejlépe individuálně s přihlédnutím k věku, pohlaví, fyzické zátěži a aktuálnímu zdravotnímu stavu.

          Rovnováha energie je velmi citlivá. Pokud bude denní energetický příjem o 50 kcal (např. polovina sušenky) vyšší než výdej, může to vést ke zvýšení hmotnosti o 1 až 2 kg za rok.  

• pro ženy: doporučený denní příjem energie činí 2 000 kcal

• pro muže: doporučený denní příjem energie činí 2 500 kcal

  

Vliv obezity na zdraví

S obezitou úzce souvisí řada onemocnění:

Cukrovka 2. typu

Cukrovka se vyskytuje u cca 20 % obézních a u 7–8 % lidí v populaci bez rozdílu hmotnosti. Stejně jako u obezity jsou příčinou vzniku cukrovky 2. typu především genetické vlohy po rodičích a také náš životní styl, který zahrnuje hlavně způsob stravování a množství pohybových aktivit. Ukazuje se, že pokud jsou oba rodiče diabetici 2. typu je skoro stoprocentní, že diabetes budeme mít i my. O tom, kdy se tak stane, pak rozhoduje životní styl. Zatímco před 50 lety byl diabetes 2. typu často označován jako stařecký diabetes, v současné době i vlivem změny životního stylu se diabetes posunul do středních let. Výjimkou nejsou ani diabetici 2. typu mezi 20.-30. rokem života.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak se vyskytuje téměř u poloviny obézních, zatímco v celé populaci se vyskytuje jen cca u pětiny lidí. Jedná se o tlak naměřený v klidu a opakovaně 140/90 mmHg a vyšší. Hraje významnou roli ve výskytu srdečně cévních onemocnění jako jsou infarkt myokardu, cévní mozkové příhody apod.

Ateroskleróza

Vývoj aterosklerózy neboli kornatění (ucpávání) tepen je velmi pomalý a nenápadný. Tučná jídla obsahují mnoho cholesterolu, který ucpává tepny a způsobuje aterosklerózu. S ní je spojen výskyt ischemické choroby srdeční resp. infarktu myokardu  a cévní mozkové příhody.

Nádory

Obezita je také jedním z rizikových faktorů pro vznik některých zhoubných nádorů. Pokud obézní pacient ještě kouří, tak se rizika vzniku zhoubného nádoru nesčítají, ale násobí! Patří sem zejména nádory tlustého střeva, dělohy, prsu a prostaty.

Depresivní stavy

Obezita s sebou nese častější výskyt depresivních a úzkostných stavů. Více jak čtvrtinu obézních postihují deprese. Platí to ale i naopak – lidé s depresí často přibírají na váze, ať už je příčinou užívání některých antidepresiv nebo jídlo, které slouží u těchto lidí jako protistresový prostředek. Po odeznění deprese často přichází fáze zvýšeného energetického příjmu. Organismus se takto připravuje na další psychickou zátěž.

Další onemocnění spojená s  obezitou

• bolesti zad,
• artróza kloubů,
• neplodnost.

V nebezpečí jsou také lidé s BMI třeba jenom v pásmu nadváhy nebo dokonce v normě, kteří ale mají vysoké procento tuku zvláště v oblasti pasu.

 

Bojujete s obezitou? Stačí vyzrát na vlastní mozek

Ať už si přímé účinky jídla uvědomujeme, nebo ne, jisté je, že to, co konzumujeme, má zásadní vliv nejen na naše fyzické, ale i psychické zdraví. Všimnout si krátkodobých účinků jídla na psychiku je relativně snadné. Například přemíra sladkostí způsobuje rozpoznatelné nabuzení smyslů. Dopady jsou ale samozřejmě i dlouhodobé.

Prostřednictvím nevyváženého jídelníčku postupně budujeme základy různých zdravotních problémů. Nové výzkumy prokazují, že především sladká a tučná strava působí v mozku změny podobné těm, které se vyskytují u drogově závislých. Není to tedy jen o síle vůle, která pomáhá přejít ke zdravému životnímu stylu a zhubnout. 

 

Čím více jídla, tím více štěstí?

Hlavní úlohu v regulaci chuti k jídlu má hormon leptin, který informuje náš mozek o dostatečném množství buněčné energie. Jednoduše mozku říká, kdy máme přestat jíst. Problém u lidí s nadváhou je často ten, že mají leptinu jen velmi málo. Pro ně pak bez nadsázky platí, že zkrátka neznají správnou míru.

Kromě toho leptin působí v oblasti středního mozku, kde ovlivňuje tvorbu dopaminu při jídle. V praxi jde o přímou úměru „čím více jídla, tím více štěstí“.

 

Správně rozvržený jídelníček

Správně rozvrženým jídelníčkem dokážeme redukovat jeho složení a díky němu optimální váhu udržíme. Jednorázové a především drastické přístupy jsou typické výživovou nevyvážeností. Klasickou reakcí na takový přístup je jojo efekt. Hladovky kromě toho způsobují ztrátu svalové hmoty.